Jančurové z Čech.

         Na této podstránce jsou odkazy na rodokmeny "Jančurů z Čech", odkazy na rodokmeny ostatních Jančurů jsou na následující podstránce "Jančurové ze světa". 

          Příjmení "Jančura/Jančurová", "Jancura/Jancurova", "Janczura/Janczurova" (dále jen"Jančura") se dnes vyskytuje ve větší míře v ČR, SR a Polsku, kde také lze očekávat původ tohoto příjmení. V menším rozsahu pak jiných státech Evropy, v USA i jinde. Původ rodového příjmení neznám, z důvody značného geografického rozšíření (minimálně od Jižních Čech až po Lvov na Ukrajině) je však málo pravděpodobné, že mají společného předka. Nelze však vyloučit příbuznost některých rodových větví, zejména když jejich rodinné tradice o tom hovoří.

           První nositelé tohoto příjmení jsou známí na počátku 17. stol. na několika místech v Čechách (Chyška, Vodňany, Zbonína, Benešova u Semil a Bukoviny u Turnova), zejména díky Berní rule z r. 1654 a Seznamu poddaných dle víry z r. 1651, a až později je zaznamenám jejich výskyt v matrikách v Beskydech a na Slovensku (Turzovka a Markušovce). Nelze vyloučit i jiné výskyty příjmení Jančura na Moravě a Slovensku v 17. a 18. stol., kde bohužel neexistují takové souhrnné dokumenty jako rejstřík Berní ruly v Čechách

         Žádný z těchto rodokmenů nelze považovat za dokončený, poněvadž občas se mi podaří nalézt nové dokumenty, které mi umožní doplnit příslušný rodokmen o další osoby nebo alespoň upřesnit jejich údaje. V některých výjimečných případech nový dokument může zásadně i změnit závěry celého dokumentu

         Autor tohoto webu výsledky svého pátrání po nositelích příjmení Jančura/Jančurová shrnul do dále uvedených rodokmenů. Z důvodu ochrany osobních údajů u žijících osob neuvádím v souladu přesná data o narození novější 100 let a sňatcích a úmrtích novějších 75 let. 

Resumé ze ZAO

          V dokumentu jsou stručné výpisy z výskytu příjmení zájmových osob (Jančurů, Štětinů, Mašínů a Kubásků) z nejstarších dokumentů - z Berní ruly z r. 1654, lánových rejstříků z let 1671-1678, soupisů poddaných dle víry 1651 a zpovědních seznamů z let 1671-1725. Tyto výpisy jsou nejstaršími doklady výskytu těchto osob v Čechách a na Moravě.

Rodokmen Jančurů z Čech

         V následujícím rodokmenu jsou uvedeny rodokmeny všech 6 rodů "Jančurů z Bukoviny", "Jančurů z Benešova u Semil", "Jančurů z Chrudimi" , "Jančurů z Chyšky (Vysočiny)" a "Jančurů z Zbonína", Z těchto šesti rodů žijí dodnes jejich potomci v ČR a i jinde ve světě 4 rody a to: "Jančurů z Chrudimi", "Jančurů z Chyšky (Vysočiny)", "Jančurů z Vodňan" a "Jančurů ze Zbonína (Varvažova)", pro něž jsem jsem zpracoval samostatné rodokmeny, na jejichž rodokmeny níže uvádím odkazy.

          Ostatní rody "vyhynuly" asi zřejmě tzv. "po meči", odstěhovaly se resp. se jednalo o chybný přepis příjmení v Berní rule, proto jsem pro ně nesestavil samostatný rodokmen. Zde jen stručně uvádím hlavní závěru z mého šetření zěchto zaniklých rodů:

          Rod "Jančurů z Bukoviny" - je popsán v dokumentu "Jančurové z Čech" - viz Web, šetření je však nedokončené, takže závěry jsou jen předběžné:

• obcí Bukovina je u Turnova více (u Dolánek u Turnova a u Kobylky), všechny patří pod pod faru Semily, matriky jsou dostupné na webu SAO Zámrsk,
• nejstarším zjištěným předkem rodu je dle Berní ruly z r. 1654 Jan Jančura nar. okolo r. 1619 na neznámém místě z neznámých rodičů, byl podruhem, proto prakticky mohl pocházet odkudkoliv,
• v nejstarší dostupné matrice z Turnova (ze 17. stol.) a ani pozdějších nebyl žádný Jančura nenalezen, bude nutno důkladněji ověřit v Berní rule správnost čtení příjmení,
• velkostatky Semily a Rohozec jsou na SOA Litoměřice (viz výše), digitalizace probíhá od r. 2015.

          Rod "Jančurů z Benešova u Semil" - je popsán v dokumentu "Jančurové z Čech" - viz Web, šetření je však nedokončené, takže závěry jsou jen předběžné:

• Benešov u Semil patřil pod faru Semily, matriky jsou dostupné na webu SOA Zámrsk ke stažení, byly prozkoumány jen částečně,
• nejstarším zjištěným předkem rodu je Jiřík Jančura nar. okolo r. 1619 na neznámém místě z neznámých rodičů, byl chalupníkem s malými polnostmi,
• rozpor! v Berní rule je v Benešově u Semil uveden Jiřík Jančura, v Soupisech poddaných dle víry Jiřík Jandura,
• v nejstarších matrikách fary Semily (ze 17.stol.) jsou uvedení pouze Jandurové, Jančurové nebyli nalezeni,
• velkostatky Semily a Rohozec jsou na SOA Litoměřice (viz výše), digitalizace probíhá od r. 2015.

Jančurové z Chrudimi

 Rod "Jančurů z Chrudimi" - je zpracován v samostatném dokumentu vč. podrobných závěrů, zde uvedu jen ty hlavní - viz výše uvedený odkaz Web:

• Po prvé je uveden ve Zpovědních seznamech v původním kraji Chrudimském, ve faře Žleby v r. 1689 Václav Jančura, poněvadž není uveden v Berní rule, je možné, že to byl bezzemek, nádeník zde se nahodile vyskytující, proto bude nutný průzkum matrik, odkud tento rod pochází.
• v matrikách je uváděn až v 2. pol. 18. stol. v obci Topol u Chrudimi a později i v městě Chrudim,
  
• později se značně rozšířil a jeho potomci žijí dodnes,
• v r. 1901 emigroval Josef Jančura do USA,
• původ rodu a případnou příbuznost s jinými rody autor prozatím nezjistil.

Dokument není ještě dokončen, zejména nutno pátrat po původu tohoto rodu.

Rodokmen "Jančurů z Chyšky (Vysočiny)"

          Rod "Jančurů z Chyšky" resp. "Jančurů z Vysočiny" - je zpracován v samostatném dokumentu vč. podrobných závěrů, zde uvedu jen ty hlavní - viz výše uvedený odkaz Web:

• nejstarším zjištěným předkem rodu je "Jan Jančura", jenž je uváděn v Berní rule z roku 1654 jako zámožný obyvatel a povozník na vesnici Chyška, která patřila ke statku Větrný Jeníkov ve vlastnictví pána Frydrycha z Trautmanssdorffu. Vesnice dnes patří k obci a farnost Úsobí, okresu Havlíčkův Brod a kraji Vysočina a nachází se na severu Českomoravské vrchoviny. Vlastnil tehdy velký majetek - 5 povozů, 5 koní, 2 voly ,5 krav, 5 jalovic, 20 ovcí a 6 vepřů. Narodil se kolem roku 1612 na neznámém místě, o jeho otci rovněž není nic známo,
• původ rodu se nepodařilo prozatím zjistit, nejpravděpodobnější variantou je místní původ, zejména vzhledem k tomu, že tento Jan Jančura byl poměrně zámožný, takže lze předpokládat, že se k majetku dopracovával delší dobu,
• malá naděje v zjištění původu rodu je v prošetření nejstarších dokladů z velkostatků (panství) Větrný Jeníkov resp. Úsobí
• rod byl úspěšný, takže se značně rozrostl, z původního výskytu v Chyšce (fara Úsobí) se rozšířil v průběhu 18. stol do obcí v blízkém okolí (Kalhov, Dudín, Mikulášov, Zbilidy, Petrovice apod.), rod v těchto lokalitách dodnes existuje.
• ve 19. stol. a 20. stol. se rozšířil i do vzdálenějších lokalit na Vysočině - Jihlava a její okolí apod. Jejich dnešní potomci se zdají být nejrozšířenějšími nositeli příjmení Jančura v ČR.
• v r. 1907 emigrovala Marie Jančurová z Rohožné do USA,
• i když dnešní "Jančurové z Beskyd" a "Jančurové ze Spiše" mají za to, že dle vyprávění svých předků pochází jejich rod z Vysočiny, prozatím jsem nenalezl známky, že by někteří jeho členové mohli být předky jiných Jančurů vč. Jančurů z Beskyd resp. ze Slovenska     

Rodokmen "Jančurů z Vodňan"

          Rod "Jančurů z Vodňan" - je zpracován v samostatném dokumentu vč. podrobných závěrů, zde uvedu jen ty hlavní:

• zřejmě nejstarší doložitelný rod Jančurů, kde příjmení "Jančura" vzniklo kolem roku 1608 jako alias jméno mlynáře z Vodňan cituji "...Janovi neboli Jančurovi Řepiši...". Tento rod "Řepiši" je doložen v okolí Vodňan až do počátků 15. stol.
• příznačné je, že pak příjmení Řepišů ve Vodňanech vymizelo, a jména Jančura se zachovalo dodnes v názvech dvou vodňanských mlýnů
• v Berní rule z roku 1654 uvedený Fridrich Jančura je zřejmě i posledním Jančurou ve Vodňanech - prozatím se nelze dopátrat jeho osudu - zda se odstěhoval, resp. zemřel bez mužských potomků, bude nutné počkat na digitalizaci městských knih ve Vodňanech a z nich pokusit zjistit více o jeho osudu. 

Rodokmen "Jančurů ze Zbonína"

         Rod "Jančurů ze Zbonína" - je zpracován v samostatném dokumentu vč. podrobných závěrů, zde uvedu jen ty hlavní:

• obec Zbonín patří pod faru Staré Sedlo, matriky jsou dostupné v archivu SAO v Třeboni.
• nejstarším zjištěným předkem rodu je je v Berní rule z roku 1654 Jakub Jančura nar. okolo r. 1630 na neznámém místě z neznámých rodičů, pravděpodobně ve Zboníně a patřil k panství Varvažov. Byl to poměrně bohatý sedlák, měl 2 potahy, 2 koně, 2 voly, 3 krávy, 1 jalovici a 7 vepřů a měl značný počet potomků
• rod byl mezi léty 1650-1800 ve Zboníně mimořádně rozšířený, rozvětvil se do několika rodových větví, ale pak se najednou ztrácí a poslední narozený Jančura je z roku 1845,
• koncem 18. stol. se rod rozšířil do nedalekého Varvažova a Mirotic,
• v r. 1911 emigroval Josef Jančura z Varvažova do USA, v r. 1903 Josef Jančura z Mirotic taky do USA,
• potomky rodu je pravděpodobně 8 Jančurů z okolí Písku a 3 v okolí Tábora,
• dokumentace k velkostatku Varvařov, do kterého patřil Zbonín, je prozatím nezpracovaná a nepřístupná.